Jak to vlastně všechno začalo?
Dne
5.7.2013 jsme vyrazili na tradiční, a to již 9. Sraz PAvů do
Lhotky u Mělníka pořádané klubem Mentosmotorbikers. Tento sraz
již někteří z nás navštívili poněkolikáté. Nejvíce zářezů
na svém PAvu má Ondra a to již šest, který tento sraz navštěvuje
pravidelně od roku 2008.
Dne
5.7.2013 jsme měli sraz na benzínce ONO v Kbelnici, zde se sešel
Kuži na své JAWA 350/632 + PAv 40, Ondra na své JAWA 350/360 + PAv
40 a Sláva na své ČZ 350/? + dřevěný peřiňák. Někteří
(Ondra) kupodivu dorazili a to i pod silnými sedativy ze zubařské
pohotovosti. Po natankování jsme se vydali směr Praha, kdy v
Dubenci, u klobásy, čekal Panda na své raketové rejži Suzuki
Bandit 1200.
Cestou
jsme sjeli z hlavního směru na Prahu a navštívili jsme Vojenské
technické muzeum v Lešanech, pod vedením organizátora Kužiho.
Po
návštěvě muzea jsme se rozjeli směr Mělník, kde jsme doplnili
proviant a chvíli na to už nás vítají, ve Lhotce u vstupu na
sraz, členové pořádajícího klubu Mentosmotorbikers. Tak jako
každý tento sraz je i letos plný dobrého jídla, pití, muziky,
soutěží, prima motorek a hlavně suprových lidí. Sraz má jako
vždy pohodovou rodinnou atmosféru. U vstupu jsme obdrželi označení
na své PAvy, samolepku na moto a anketní lístek, tehdy nikdo z nás
netušil jak se letos tento lístek stane stěžejní v naší
budoucnosti. Pátek proběhl zcela v poklidu a nad ránem jsme šli
ulehnout do stanu.
Ráno, v sobotu,
probíhalo jako vždy pohodově a bez problémů. Dobrá snídaně,
káva a pozdrav s ostatními účastníky srazu. Dopoledne jsme
strávili stále bez alkoholu, protože nás čekala vyjížďka a my
jsme svědomití a poctiví řidiči. Vyjížďka proběhla krásnou
přírodou chráněného území Kokořínska se zastávkou v místním
pivovaru Podkováň, odkud jsme se následně trhli a jeli se
vykoupat do nedalekého pískovcového lomu. Po osvěžující
koupeli jsme se vrátili zpět na sraz, kde jsme opět začali
popíjet. Po vypití notné dávky Coca Coly a Kofoly s přivezeným
rumem jsme se dali do vyplňování anketních lístků a zde jsme se
všichni zastavili u otázky „z kterého jsi klubu (party)?“. Nad
touto otázkou jsme se všichni zamysleli, odkud vlastně jsme? No
nic na plat anketa si to žádá a je třeba něco vymyslet. Padaliy
různé názvy, ale vyhrál jedinečný název od Kužiho
„GENERÁTORMAKROBUBLIN“. Jelikož nikdo nevěděl, co to
znamená, bylo odhlasováno. Vznik klubu se tak datuje ke dni
6.7.2013. Zbývá tedy jen rozdělit funkce zakládajících
členů. Na místě bylo provedeno hlasování, kdy funkce byly
jednohlasně určeny a to takto Ondra – president klubu, Kuži –
vicepresident klubu, Panda – PR manager klubu a Sláva –
pokladník klubu. Panda byl ihned pověřen sestavením loga,
zařízením nášivek a samolepek. Jelikož jsme všichni chudí a
Slávovi nikdo nechtěl svěřit peníze, je Sláva zatím bez práce.
Po odevzdání anketních lístku jsme se opět vrhli do víru dění
na srazu, které bylo jako vždy velkolepé a nechybělo tradiční
hudební těleso Točílas.
Přišla neděle a byl
čas se rozloučit se srazem. Zabalili jsme si věci, nastartovali
stroje a …. Kuži nejede, co to? Nastal stav opravy. Jeden válec
špatně pálí. Po všelijakých opravách se zdá, že je vše v
pohodě, vyjíždíme z brány srazu, troubíme všem na pozdrav,
jsme 100m od srazu a Kuži nejede. Opět opravy a štelování a
nakonec závada odhalena v zaseklém uhlíku. Vše opraveno a jedeme
směr Strakonice. Domu jsme všichni dojeli bez problémů, oprav a v
pořádku. Byl to skvělý sraz, tak jako vždy, ale přeci byl něčím
výjimečný, založili jsme si klub!
foto zde: http://zdendahodinar.rajce.idnes.cz/9._sraz_PAv_Lhotka_2013/
http://wolferein.rajce.idnes.cz/9._sraz_PAv_Lhotka_2013/
foto zde :http://zdendahodinar.rajce.idnes.cz/Pohranici_zari_2013/
http://wolferein.rajce.idnes.cz/Expedice_pohranici_2013/
foto zde: http://zdendahodinar.rajce.idnes.cz/9._sraz_PAv_Lhotka_2013/
http://wolferein.rajce.idnes.cz/9._sraz_PAv_Lhotka_2013/
Expedice pohraničí 2013
Již dlouho jsme se
domlouvali na nějakou společnou vyjížďku. Datum byl stanoven na
víkend 28.-29.9.2013. Program si vzal na starost Kuži. Dne
28.9.2013 byl sraz stanoven na 8:00 hod. před Kužiho prací
v Písku, kde Kuži končil službu a měl zde již připravený
stroj JAWA 350/632+PAv 40. Jako první dorazil Ondra, taky po noční,
na své JAWA 350/360+PAv 40, následoval zbytek a to Sláva na ČZ
350/?+dřevěný peřiňák s Wencou (moto miminko), který
přijel na svém prvním stroji ČZ 175/477, dále pak Spimmi
s Radkem (starej Spimmi) na svých moto Yamaha XT660Z Tenere.
![klikni pro další 3/118](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vDF77C0UnNZQfiXUSiC-K3t5wAO53fnWpmbGq_RaG__JSBp8zCmeYDWpa13nKHQ8gy2DfHHcZJYh5v60HtEvgudP6d_jwHT53j9brALaPq04ENL7CLC3h9Y98XKizP_BGqSwOH_n_G3sYOtzZAd3xf8upD1Pjvf6dEWunlL6YU7HH0m33cL5GjbbxCADc=s0-d)
Automaticky jsou všichni přijati za členy klubu a rozdávají se nové funkce (kéž bych si pamatoval jaké). Jelikož chyběl Panda, tak jsme dostali od Kužiho ranní kávu. Káva je dopita, ale kde je Panda? Původně volal ráno s tím, že jede z Plzně na své Suzuki GSF 1200 Bandit a je tam námraza, se kterou si jeho slicky moc nerozumí. Teď volá, že se ztratil v Písku. Popsal na jaké je benzínce, a že už nikam nejede, kdy si jej má zbytek vyzvednout. Nu což, náš početný moto peloton se vydal na cestu přes centrum Písku pod vedením Kužiho, cestou však Kuži zastavuje, u něho Ondra pak Wenca, ale kde jsou další? Chvíli čekáme a nikde nikdo, pokračujeme na benzínku za Pandou, kde se s ním potkáváme. Po zjištění, že Panda stále nemá logo klubu, mu byla udělena důtka. Posléze doráží zbytek (Sláva, Spimmi, Radek). Slávovo peřiňák je však za ČZ v nějaké divné poloze. Následně zjišťujeme, že Spimmi není zvyklý doprovázet naše stroje, na kterých nám déle trvá opustit křižovatku, kdy došlo ke kolizi a Spimmi „trochu“ zezadu narazil do Slávy. Kupodivu peřiňák vydržel a nejsou z něj třísky. Tažné zařízení na ČZ je však ohlé a s tímto nejde jet dál, protože dře o zadní kolo. Nu což, je třeba jej srovnat. Po chvílích hopsání na tažným je toto srovnáno, ale je zase prasklé. Po hodině hledání jsme našli dílnu, kde nám jej svařili. Ku cti majitele autodílny je to, že byl ochoten nám pomoci i přesto, že asi před hodinou přijel z celonoční pařby. Na nohou stál nejistě, ale svár vypadá poctivě. A konečně můžeme pokračovat v Kužim naplánované trase.
![klikni pro další 15/70](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_v-6XEd7DkVY6JQ4FZXNClGFzdz3q06ab5ThftJfOjum61blzwTzy-YVfuakjKu6e4owo8PM9AF7Ck4PjwpQ62zJSt6MEOz8VnUhev4A_z0fYOlQzSDvVx2HUsw9bfL0aGUXiOfub32DzIOMQHSE2bVDevGZwRdgN8UJUJ8ADJem2lzPbqaCMCAEMU624E=s0-d)
Automaticky jsou všichni přijati za členy klubu a rozdávají se nové funkce (kéž bych si pamatoval jaké). Jelikož chyběl Panda, tak jsme dostali od Kužiho ranní kávu. Káva je dopita, ale kde je Panda? Původně volal ráno s tím, že jede z Plzně na své Suzuki GSF 1200 Bandit a je tam námraza, se kterou si jeho slicky moc nerozumí. Teď volá, že se ztratil v Písku. Popsal na jaké je benzínce, a že už nikam nejede, kdy si jej má zbytek vyzvednout. Nu což, náš početný moto peloton se vydal na cestu přes centrum Písku pod vedením Kužiho, cestou však Kuži zastavuje, u něho Ondra pak Wenca, ale kde jsou další? Chvíli čekáme a nikde nikdo, pokračujeme na benzínku za Pandou, kde se s ním potkáváme. Po zjištění, že Panda stále nemá logo klubu, mu byla udělena důtka. Posléze doráží zbytek (Sláva, Spimmi, Radek). Slávovo peřiňák je však za ČZ v nějaké divné poloze. Následně zjišťujeme, že Spimmi není zvyklý doprovázet naše stroje, na kterých nám déle trvá opustit křižovatku, kdy došlo ke kolizi a Spimmi „trochu“ zezadu narazil do Slávy. Kupodivu peřiňák vydržel a nejsou z něj třísky. Tažné zařízení na ČZ je však ohlé a s tímto nejde jet dál, protože dře o zadní kolo. Nu což, je třeba jej srovnat. Po chvílích hopsání na tažným je toto srovnáno, ale je zase prasklé. Po hodině hledání jsme našli dílnu, kde nám jej svařili. Ku cti majitele autodílny je to, že byl ochoten nám pomoci i přesto, že asi před hodinou přijel z celonoční pařby. Na nohou stál nejistě, ale svár vypadá poctivě. A konečně můžeme pokračovat v Kužim naplánované trase.
Kuži poodhaluje kousek
ze svých plánů, vyrážíme směr České Budějovice, jede se
pohodově až na tu mlhu. Z Budějovic jedeme směr Český
Krumlov, ale zcela nečekanými, o to však krásnějšími
cestičkami přes různé vesničky a chatové oblasti. Moto ČZ
175/477 našeho motocyklového miminka Wenci o sobě dala brzo vědět.
Její poškubávání nevěstilo nic dobrého, a tak po několika
nutných rychlých zastavení jsme definitivně zakotvili na návsi
jedné vesničky (Plešovice), kde jsme za záclonkami oken zpozorovali publikum
z místních důchodkyň a drben. Jelikož se již oproti ránu
oteplilo, bylo nutné svlékání svršků a převlékání. Záclonky
za okny se začaly pohybovat o to více. A co Wencovo moto? Začala
rozborka karburátoru, jeho čištění a dodání palivového
filtru. Po hodině úprav, lazení a zkušebních jízd jedeme dál. Opětovně ČZ stojí ve Zlaté Koruně, kde zjišťujeme slepenou benzinovou hadičku, která teď nepropouští benzin. Měníme za jinou a pokračujeme dál.
Dojíždíme do
Krumlova, kde tankujeme a doplňujeme proviant, kdy nás následně
v centru čeká výborný oběd. Kuži poodhaluje cíle naší
cesty. Jedná se o již zapomenuté bunkry v pohraničí. Po
obědě následuje směr Přídolí, Bujanov, Dolní Dvořiště, Vyšší Brod. Cesta je ozvláštněna lehkou enduro vložkou, kterou jedou všichni až na Pandu. Zjišťujeme další drobnou závadu Wencovo ČZ - nedobíjí! Řešíme to startem přes kabely a jede bez světel. Ve Vyšším Brodě navštívíme jeden
z hledaných bunkrů, kdy tento se nachází v lese nad obcí,
uprostřed louky. Velký obdiv Pandovi, který přejezd louky na
Banditu absolvoval perfektně, na rozdíl od jiných, kteří nás
pobavili svými krkolomnými pády - viď Spimmi. Následuje krátká
projížďka po Rakousku, kde potkáváme místní „polizeit“.
Jelikož jsou v šoku z našich kouřících 2T strojů,
nemají sílu, nebo ani odvahu, nás zastavit a kontrolovat (bylo to naše jediné štěstí, protože z Wenci pak vypadlo, že nechal všechny doklady doma). Již
zpátky v Čechách nás Kuži vede přes různá zákoutí a
cesty zapomenutého pohraničí, kdy zakotvujeme na skautském
tábořišti, kdesi v lesích u hranic. Dojezd na tábořiště
byl až za tmy, kdy Wenca musel dojet bez světel a dal si enduro
vložku po tmě, protože mu to pořád nedobíjí. Spaní
je pro nás luxusní a Kuži to nemohl naplánovat lépe. Večer se
tráví odpočinkem po náročné cestě. Vaří se káva, pije
kofola s rumem, griluje maso, no prostě pohodička.
Druhý den ráno snídaně
v podobě kotle s česnečkou, balíme a uklízíme. Dříve
než se všichni probrali z deliria, nás opustil Panda jedoucí
trénovat děti ke Kristýně. Dopoledne následuje opět řada
úzkých krkolomných cestiček v pohraničí, končící u
hraničního přechodu Nové hrady, kde navštěvujeme malé
improvizované muzeum „Železné opony“. Po krátké návštěvě
nás již čeká cesta domů přes Třeboň, kde potkáváme skupinku
motorkářů na trochu silnějších strojích. Po krátkém pozdravu
a nutné kávě pokračujeme dále směr Budějovice a poté domů do
Strakonic, kdy cesta byla zpestřena „kouřícími“ závody
dvoutaktů do vrchu u Jinína. Akci zakončujeme u „hasičárny“
ve Strakonicích, krátké rozloučení a poslední společné foto.
Akce se vydařila i přes počáteční nepřízeň počasí a mírné
kolize mezi účastníky vyjížďky. Díky Kuži za skvěle
naplánovanou akci.
http://wolferein.rajce.idnes.cz/Expedice_pohranici_2013/